Chudenice
Najdeme je na samém pomezí domažlického a klatovského kraje, 9 km západně od Švihova. Když sem jedeme, máme pocit, že se blížíme na „konec světa“, že dál už jsou jen lesy a kopce, kde nepotkáme živáčka. Aby ne, vždyť tu o sobě dává pomalu vědět Šumava.
Najednou se z kraje vyloupnou Chudenice a s nimi jejich pradávná historie. Chudenicko bylo roku 1996 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a Chudenice patří mezi nejstarší české osady. Dnes sem jezdíme, abychom obdivovali Starý Czerninský zámek, gotický kostel sv. Jana Křtitele s dochovanými malbami a slavným oltářem nebo abychom stanuli na nedaleké 45 m vysoké rozhledně Bolfánek či se prošli po Americké zahradě rozkládající se v okolí empírového Zámku Lázeň.
Starý Czerninský zámek
Pozdně barokní Starý zámek, postavený na místě bývalé gotické tvrze, nabízí expozici věnovanou Černínům. Sídlí zde také Muzeum Josefa Dobrovského.
O zdejší Černé kuchyni se říká, že zde vzniklo rodové jméno Czerninů nebo, chcete-li, Černínů. Podle pověsti pán chudenické tvrze Drslavic rozhněval českého krále, a ten vyslal do Chudenic vojsko, aby zpupného muže potrestalo. Vojáci svůj rozkaz plnili až příliš svědomitě a komu se nepodařilo prchnout do lesů, byl zavražděn. Stará chůva stačila na poslední chvíli schovat malinkého dědice tvrze do komína krbu v černé kuchyni, a tak ho zachránila před jistou smrtí. Když se těch pár šťastlivců vrátilo zpátky na tvrz, s hrůzou shledalo, že jsou všichni po smrti. Pak je ale vyrušil pláč malého miminka a v komíně našli synka svého mrtvého pána. Ze samé radosti jeden ze služebníků pravil: „Joj, chuděnec! A jak jest černý! Kéž Bůh by nám tebe ráčil zachovat a ty bys opět naším pánem byl.“
Po čase z miminka vyrostl mladý muž, kterého si král velmi oblíbil. A jak šla krajem pověst o jeho osudu, tak se z černého stal Czernin a z chuděnce Chudenice. Mladý pán se sám začal nazývat Czerninem z Chudenic.
| Otevírací doba: | červen, červenec, srpen denně kromě pondělí: 9 - 12, 13 -18 |
|---|---|
| duben,květen,září, říjen : soboty, neděle a státní svátky : 9 - 12, 13 - 17 | |
| Vstupné: | plné 60 Kč, snížené 40 Kč |
| Adresa: | U Černínského zámku 1, 340 14 Chudenice |
| Telefon, fax: | +420 376 398 100 |
| Mobil: | +420 724 007 576 |
| E-mail: | StaryZamekChudenice@email.cz |
Kostel sv. Jana Křtitele
Jádro dnešního kostela pochází z druhé poloviny 14. století, o čemž svědčí zmínka z pera dvorního kronikáře císaře Karla IV., Přibíka Pulkavy z Hradenína, který v Chudenicích roku 1380 zemřel a je v kostele pochován. Díky pozdějším přístavbám a stavebním úpravám může kostel návštěvníkům sloužit jako názorná učebnice různých stavebních slohů a výtvarného umění své doby, přičemž nejslavnějším dílem je zde velký křídlový oltář z roku 1505, jehož autora nazýváme pro nedostatek historicky podložených informací „mistrem chudenického oltáře“. V presbytáři najdeme obraz z oltáře ze švihovské hradní kaple – malbu Oplakávání Krista z konce 15.století.
Rozhledna Bolfánek
Krátkou procházkou na jihozápad od Chudenic dojdeme na vrch Žďár (584 m n. m.), kde se pro panoramatický výhled na široširé lesy jistě vyplatí vystoupat na 45 m vysokou vyhlídkovou věž Bolfánek. Kdysi tu stával poutní kostel sv. Wolfganga, který však podlehl proticírkevním opatřením císaře Josefa II. a byl zbořen. Zůstala pouze věž, která byla ve dvacátých letech 19. století přestavěna na vyhlídkovou.
| Otevírací doba: | duben: | sobota, neděle a svátky 11:00 – 16:00 |
|---|---|---|
| květen – srpen: | úterý – neděle 9:00 – 12: 00, 13:00 – 17:00 | |
| září: | úterý – pátek 9:00 – 12:00, 13:00 – 16:00, | |
| sobota, neděle a svátky 10:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 | ||
| říjen, listopad: | sobota, neděle a svátky 13:00 – 16:00 | |
| Otevírací doba je orientační; před návštěvou je vhodné si provozní dobu ověřit na uvedených kontaktech. | ||
| Vstupné: | dospělí 20 Kč; děti do 6 let zdarma; důchodci, studenti a děti od 6 let 10 Kč | |
| Telefon, fax: | +420 376 398 245 | |
Zámek Lázeň s parkem
Černínové si nežili špatně. Byl to rod starobylý a na nouzi si rozhodně nemohl stěžovat. Co jim však v okolí Chudenic chybělo, bylo místo, kde by pečovali o tělo i duši, jak kázala móda 19. století. I nechal ve dvacátých letech 19. století majitel panství hrabě Jan Rudolf Černín postavit na místě vývěru léčivého pramene lázeňský dům. V jeho blízkosti dal přistavět skleník pro potěchu oka a už v něm hlodal plán na vybudování rozsáhlého romantického zámeckého parku. Ještě nebyl dostavěn lázeňský dům a už se sázely dřeviny tuzemské i cizokrajné.
Cesty a pěšinky, lavičky z březových a bukových tyčí, třpytivé hladiny jezírek a nekonečné průhledy do krajiny jako by žadonily o tichá zastaveníčka zdejších návštěvníků.
Syn Jana Rudolfa – Evžen Černín pokračoval v otcových stopách snad s ještě větší vervou. Nechal sem navézt všemožné exotické dřeviny a zřídil školku pro vypěstování a dopěstování stromů a keřů do zámeckého parku. Lázeňský dům se k takovému smyslovému požitku přestal hodit, a tak byl v letech 1849 až 1859 přestavěn na zámek. V něm pobývaly osobnosti jako Josef Dobrovský, František Palacký či Ladislav Čelakovský.
V arboretu, zvaném Americká zahrada, dnes obdivujeme mohutný
a velkolepý exemplář douglasky tisolisté, pravděpodobně
nejstarší na evropském kontinentě. Do Chudenic přišla
v zásilce dřevin z Ameriky v roce 1844. Celý rozlehlý park
včetně arboreta je volně přístupný. Zajímavá místa jsou
označena informačními tabulemi.
Zámek dnes slouží jako hotel.
