Jak to celé začalo

Na začátku byla myšlenka při rekonstrukci střechy hradní kaple a věžičky nad ní, ve které se nachází dobové dokumenty z počtáku 20. století. Na tyto dokumenty se můžete podívat v poslední kapitole.

Potom uběhlo několik let až do léta 2015. Myšlenka o výrobě nového zvonu pro kapli byla vyřčena nahlas při rozhovoru se zvoníkem Josefem Zikou a začal běh událostí. Po následné konzultaci s mistrem zvonařem Michalem Votrubou se myšlenka stala plánem, který již nelze vzít zpět.

Postupné kroky k novému zvonu

Na podzim loňského roku ukázalo posouzení a zaměření prostor panem zvonařem, že zvon může mít maximální velikost v průměru 37,5 cm a bude vážit přibližně 30 kilogramů. Jeho hlas, kterým bude znít do okolí, byl určen na tón „d3“.

Po odshouhlasení bylo možné udělat hrubý rozpočet nákladů na pořízení zvonu. Náklady realizace zvonu vyjdou zhruba na více než jedno sto tisíc korun včetně pohonu a elektroinstalace. Další prostředky si vyžádá posouzení vlivu zvonu na dřevěnou konstrukci krovu kaple a nutné úpravy krovu před instalací zvonu.

Na konci května byl hotový návrh zvonu i vosková předloha připravená k odlévání (viz obrázek vpravo). V galerii níže najdete obrázky z doby příprav výroby zvonu.

Zvon je věnován Panně Marii

Na voskové předloze byly dokončeny veškeré nápisy i reliéf. Nápisy jsou věnovány patronce kaple Panně Marii, dárcům a okolnostem vzniku. Reliéf zvonu je inspirován Korunovaci Panny Marie podle oltáře, který je v kapli umístěn.

Odlití zvonu

Nový zvon byl úspěšně odlit ve dnech od 9. do 11. června 2016. Ve třech galeriích níže je ukázáno, jak zvon vznikal – první den byla postavena pec navypálení formy, pec na tavení zvonoviny a forma byla vypálena, druhý den byla forma rozebrána a připravena na odlití, večer byla rozpálena zvonovina a zvon byl odlit, třetí den byla vychladlá forma rozebrána a zvon uviděl světlo světa. Účastníci této slavnostní chvíle mohli také poprvé uslyšet hlas nového zvonu.

Hotový zvon, žehnání a montáž

Nový zvon byl po nezbytných úpravách hotov na konci července.

Po krátkém vystavení na hradě následovalo žehnání s bohoslužbou. Během bohoslužby byl zvon nainstalován do věžičky nad hradní kaplí a v pravé poledne dne 14. srpna 2016 poprvé zazněl. Hosté této slavnostní události měli možnost užít první zvonění na vnitřní nádvoří hradu.

Od té doby bude na hradě hlas zvonu připomínat čas poledne a klekání.

Věžička nad kaplí vyzradila tajemství při opravě střechy

Makovice na sanktusníku kaple švihovského hradu skrývala překvapení. Dne 29. 6. 2007 byla v rámci oprav střechy sňata měděná makovice na sanktusníku kaple švihovského hradu. Uvnitř byly po odborném otevření 12. 7. 2007 dle očekávání nalezeny dvě zaletované schránky. Jedna z doby zásadních oprav před druhou světovou válkou, z roku 1934, a druhá, která byla do makovice umístěna při opravách probíhajících v roce 1953.

Schránka z předválečné doby ukrývala materiály obsáhle informující o dějinách hradu ve 20. století, doby pro hrad  velice pohnuté díky důsledkům pozemkových reforem. Kromě dobového tisku, mincí a fotografií či souboru známek je velice zajímavá strojopisná zpráva chudenického faráře z roku 1934. Ten poukazuje na celosvětové neutěšené poměry. Na prvních stranách novin, do nichž byly pamětní předměty ukryté ve schránce zabaleny, hovoří o smrti jugoslávského krále Alexandra I., úkladně zavražděného během návštěvy Francie. O této vraždě píše také chudenický farář. Pokud šlo o domácí politickou situaci, i zde můžeme vyčíst silné farářovo rozčarování z dobových poměrů. „Stařičký prezident (Masaryk, 85 let – pozn.) je nemocen a víceméně loutkou vládnoucí kliky. U vesla jsou strana agrární a socialistická s přibráním Němců. Strany hleděly si jen svého prospěchu, stěžoval si farář v textu ze 13. října 1934. Celou písemnost završuje slovy: Nepršelo, špatná úroda, píce chybí.

Schránka z roku 1953 obsahuje zoxidované dobové mince, bankovky, které po měnové reformě ztratily svoji hodnotu, potravinové lístky, fotografie, pohlednice a dobový tisk (Rudé právo, Svobodné slovo). Dominuje titulní strana novin s celostránkovým portrétem tehdejšího komunistického vůdce Klementa Gottwalda s nekrologem. Nalezneme zde i noviny mnohem starší, často opatřené komentovanými vpisy tužkou. U starší oslavné karikatury politika Rudolfa Slánského se například dočteme: „Tak tomu se odvděčili tak, že ho v roce 1953 popravili.“ Poměrně suchý výčet významných oprav prezentuje krasopisný rukou psaný text tehdejšího kastelána. To vše doplňují pohlednice se vzkazy tehdejších zedníků a stavebních dělníků nám, budoucím generacím. Kromě hesel jako Pravda zvítězí či zmínce o bouřlivém roku 1953 či pozdravu příštím pokolením se od party zedníků ze Švihovska dozvíme, že nám nechávají peníze na pivíčko (pravděpodobně míní soubor zoxidovaných mincí), což doprovází přání: „Buď zdráv, silen a hodně chlastej!“

Památkář Tomáš Karel, který obsah pamětních schránek z makovice předběžně zkoumal, upozorňuje na nezvyklou skutečnost, jíž je absence oficiálních materiálů, které by měly být v makovici uloženy. Překvapující je, že ani tehdejší památková péče neuložila žádné podrobné oficiální informace o restaurování a konzervaci hradu, která ve druhé polovině dvacátého století na Švihově probíhala, a jíž včetně opravy hradu z roku 1934 vděčíme za současnou podobu památky.

David Růžička , NPÚ ÚOP v Plzni – tisková zpráva z roku 2007