Severní palác skrývá tajemství
Ve druhém patře severního paláce se nachází nezpřístupněný sál. Přestože jsou v něm dochované krásné nástěnné malby a unikátní renesanční podlaha, zatím na svou obnovu čeká. A s ním i druhý, rozložený dobrovický strop. Tento velký sál, který byl už částečně opraven před čtvrtstoletím. Co ale bude dál s podlahou, malbami a stropem? Plány máme a začínáme s chutí...
Jaké téma vás zajímá?
- PRVNÍ ÚPRAVY SÁLU – Dílčí práce zde probíhaly už při rozsáhlé obnově hradu
- DALŠÍ PLÁN OBNOVY – Na konci 20. století už mělo jednou dojít k dokončení
- DNEŠNÍ STAV A POSTUP – Jak pokračují práce a co plánujeme
- STROP – Druhý dobrovický strop, zatím v rozloženém stavu
- MALBY – Zajímavé nástěnné malby z konce 16. století
- PODLAHA – Unikátní podlaha litá z maltové směsi
- MODELOVÁNÍ PROSTORU – Hmotové rekonstrukce a modelování
Úvod
Druhé patro severního hradního paláce ukrývá více zajímavých věcí. Prostor zatím prošel pouze částečnou rekonstrukcí, takže není zpřístupněn při běžných prohlídkách.
Uvnitř je velmi vzácná renesanční podlaha odlévaná v celé ploše vápennou směsí s cihelnou drtí, což vytváří zajímavý efekt a barvu. Byl zde nalezen základ zděné příčky a pravděpodobně také základy velkých kachlových kamen. Stěny zdobí malby z konce 16. století s figurální tematikou. Strop se nedochoval, ale v polovině minulého století byly na hrad převezeny dva kazetové stropy z Dobrovice. Jeden z nich je stále rozložený a v současné chvíli čeká na svůj průzkum, inventarizaci a rekonstrukci. Doufejme, že bude možné jej zde osadit, aby získal důstojný nový život.
V roce 2023 začínáme nové dobrodružství, na jehož konci snad bude komplexní obnova tohoto prostoru. Sledujte postup průzkumů a prací s námi a pokud vás bude zajímat víc, určitě se nám ozvěte. Budeme rádi!
První úpravy sálu
Už v 50. letech 20. století začala celková obnova hradu a jeho postupné zpřístupňování. Severní palác hradu byl do té doby v přízemí obydlen a na severní straně bylo v prostoru parkánu přistavěné obytné stavení.
V přízemí paláce se kromě obytných prostor nacházela také kuchyně a pekárna, takže v mladší době byly vnitřními prostory paláce vedeny komíny.
Při prvních opravách hradu byla přístavba a komíny zbourány a byla obnovena původní palácová okna. Pravděpodobně bylo zároveň odstraněno dřevěné mezipatro rozdělující výškově prostor sálu na dva pro zvětšení plochy na uložení obilí. Rovněž byla odstraněna cihelná dlažba a ve větším sále byl pod cihelnou dlažbou objeven základ kachlových kamen.
Na starších fotografiích v galerii níže je tehdejší stav dobře patrný.
O dobové opravě nám říká stavebně historický průzkum hradu: „Roku 1953 byl obnovován velký sál ve druhém patře severního paláce, obnova však nedokončena. Byly otevřeny okenní otvory s velmi zachovalými gotickými ostěními, jež byla doplňována nalezenými příčníky a stojinami na původní šestidílné členění.“
Dále průzkum zmiňuje stav sálu o 20 let později: „Druhé patro postrádá strop, je otevřeno průhledem do krovu (v=435 cm). Vstup ze spojovacího křídla portálem silně narušeným. Úroveň nat dímto křídlem zvýšena o 45 cm. Prostor je v současné době jednotný, jeho rekonstrukce z padesátých let nedokončena. Původně zde bývaly dva sály, jak dokládá rozvrh oken i stopy po dělící zdi tloušťky 60 cm na podélných zdech.“
Tato příčná zeď byla později dostavěna. Více se dozvíte v následující kapitole.
Další plán obnovy
Obnova hradu probíhala po další desítky let jinde, až v 90. letech 20. století se pozornost obrátila zpět do tohoto nedodělaného poschodí severního paláce.
Vznikl velkopelý plán na opravu celého sálu včetně instalace stropu. Dnes úplně přesně nevíme, jaký měl být výsledek. Přestože neuteklo mnoho času, známe jen dílčí plány a některé realizace, které se podařilo dokončit.
Za téměř dokončené lze považovat předsálí - byla znovu postavena celá příčka oddělující od předsálí velký sál. Prostor předsálí byl celý omítnut a vznikl plán na instalaci stropu (viz níže). Vyrobené byly i dubové dveře, ale jak měla být upravena podlaha, nevíme.
Ve velkém sále byly fixovány omítky, na kterých jsou dochované renesanční malby. S koncem tisíciletí však práce ustaly a z dalších plánů sešlo.
Dílčí projektová dokumentace z let 1995 a 1996 popisuje plán obnovy, z něhož se část prací podařilo zrealizovat. Například ke krovům se zde píše: „Předpokládá se, že na novou nostnou konstrukci stropu budou osazeny renesanční plafondy z Dobrovice. V této fázi projektu není navržen způsob jejich zavěšení, zatím probíhá restaurátorský průzkum, dosud nebylo zadavatelem definitivně stanoveno, v jaké míře budou dobrovické (nebo jiné) plafondy uplatněny.“ Byla tedy navržena konstrukce stropu, oddělená od konstrukce krovu samotného, která měla umožňovat jeho zavěšení stropů.
Ke stavbě příčky se dozvídáme: „Rehabilitace prostoru druhého patra s cennými fragmenty výmalby nezbytně vyžaduje obnovu původní dispozice se dvěma prostory - vstupní komnatou a velkým sálem. Předpokládá se opětné vložení dělící zdi, jejíž poloha a síla je dána zřetelnými otisky na bočních stěnách.“
Další část hovoří o nutnosti konzervace a restaurování omítek a výmalby sálu, dále pak podlahy, která je v dokumentu považována za unikátní renesanční terazzovou podlahu.
Dokumentace, kterou máme z tohoto období k dispozici, není úplná a realizace také nebyla po přerušení na přelomu tisíciletí dokončena.
Dnešní stav a další postup
Dnešní stav prostor je téměř stejný jako před 20 lety. V poslední době jsme udělali pouze drobné bezzásahové úklidové práce a přestěhovali část stropu. Do prostoru sálu zavítaly pouze příležitostné prohlídky pro veřejnost nebo odbornou veřejnost.
S dokončováním třicetiletého restaurování kazetového stropu v jižním paláci však tento severní přitahoval stále víc pozornosti. A dnes je to již jisté. Chceme začít další, dost možná opět „třicetiletou“, etapu obnovy hradu. Nebude to cesta jednoduchá, ale už začala.
Zajímá vás, jak průběžně postupujeme? Rozbalte si tento box...
- 2022 (nějaký kontrolní den na hradě): Když dokončujeme restaurování stropu v jižním sále, neuděláme také něco pro ten druhý?
- 12/2022: První dokument – Souhrn přípravných prací k obnově
- 05/2023: Fotografování podlah a jednotlivých zdí
- 06/2023: Orientační restaurátorský průzkum omítek a maleb
- 06/2023: Průzkum historických podlah
- 07/2023: Návrh na ochranu historické podlahy zřízením pracovní podlahy
- 08/2023: Hmotová rekonstrukce stropu podle dochované dokumentace
- 09/2023: Návrh na inventarizaci uloženého stropu
- 10/2023: Zřízení provizorní pracovní podlahy pro ochranu historické
- 10-12/2023: Průzkum starší dokumentace a orientační inventarizace stropu
Strop
Historie čtyř dobrovických stropů, které pro svůj zámek pořídil Jindřich z Valdštejna, je popsána ve zvláštní kapitole.
Po převozu do Švihova v roce 1952 byl strop z Kamenného sálu instalován a restaurován, druhý strop z Vévodského sálu byl pouze uložen a na své další využití čekal. A čeká dodnes.
V roce 1960 se s tímto stropem zřejmě nepočítalo. Je uložena projektová dokumentace, která navrhuje provedení zcela nových kazetových stropů: „Pro každou z těchto komnat se navrhuje stropní podhled s odlišným řešením mělkých kaset podle osového rozdělení na útvary ve střední partii pravoúhlé a pokrajích mírné skosené.“ Podle dalšího textu bylo toto řešení projednáno a zřejmě odsouhlaseno.
Ještě v roce 1978 jsou popsány dokonce tři stropy, toho času na státním hradě Švihov, a různé úvahy o jejich budoucím umístění: „Bylo uvažováno o zámku Kaceřov a o zámku Horšovský Týn, kde jako renesanční objekty prvořadého významu by plně odpovídaly pro tento účel.“
V 60. a 70. letech 20. století tedy vůbec nebylo v plánu instalovat další dobrovický strop na švihovském hradě. Zajímavé je, že jsou popisovány tři stropy zde uložené.
O dvě dekády později se z těchto plánů moc neuskutečnilo. A myšlenka na záchranu dobrovických plafondů je úplně jiná – plánuje se instalace do prostoru druhého patra severního paláce na Švihově. Do předsálí by měl být instalován téměř kompletní strop ze síně Vévodské, ve velkém sálu by bylo uplatněno několik prvků ze sálu Libušina s tím, že zbytek musí být vyroben znovu.
V 90. letech 20. století také proběhly dvě etapy restaurování části stropu, který byl určen do předsíně. Jednotlivé části byly očištěny, dohledány chybějící fragmenty, ošetřeny proti přírodnímu poškození a připraveny k rekonstrukci. Ve druhé etapě byla provedena výroba chybějících ozubů, řezeb a zdobných lišt. Poté byl strop opět uložen a práce dokončeny nebyly.
Citujme z dokumentu o záchraně a prezentaci pozůstatků dobrovických plafondů z roku 1987: „Prostor B-1, předsíň sálu. Doporučuje se oprava a instalace plafondu ze ‚Síně vévodské‛ dobrovického zámku. Rozměr části stropu a lichoběžný prostor síně dovolují omezené možnosti řešení.“ Bylo navrženo hned několik variant řešení lichoběžníkového tvaru s využitím pouze středové části stropu.
Dále: „Prostor B-25, sál. Náčrt prověřuje možnost uplatnění dochovaných fragmentů ze ‚Síně Libušiny‛ dobrovickéh zámku tím, že násobí jeho pozoruhodný křížový obrazec na celý podhled sálu.“
Nyní, v roce 2023, je těžké odhadnout, jakým směrem se obnova prostoru vydá. Je nutné udělat průzkumy stropu, maleb i podlah a poté učinit další rozhodnutí. Prvním úkolem je provedení řádné inventarizace všech uložených dřevěných prvků a využití počítačového modelování k sestavení stropu nanečisto.
Malby
Stěny předsálí jsou opatřeny novodobou omítkou z 90. let 20. století. Prostor byl v té době připravován pro osazení části kazetového stropu, ale práce nakonec nebyly dokončeny. Na některých místech vystupují na povrch starší omítky. V části, kde nebyly tyto starší omítky přetřeny, je možné najít nápisy rudkou.
Velký sál je na tom s nástěnnými malbami mnohem lépe. S výjimkou jedné stěny, která je nově postavenou příčkou, se zde dochovalo přibližně 80% plochy omítek včetně renesančních maleb z konce 16. století. Na některých místech je patrná dokonce i starší výzdoba.
Malířská výzdoba má rostlinné a volutové dekory kolem oken, ve spodní části je malba zakončena soklem. Na ploše stěn jsou v iluzivních nikách namalovány figury s nápisy, které jsme zatím neprozkoumali. V okenních špaletách malbu doplňují postavy ve zbroji. V čele místnosti je malba erbů s letopočtem 1581.
Podlahy
Předsálí ve druhém patře severního paláce má částečně dochovanou podlahu z cihelných čtvercových dlaždic o hraně 9 palců. To by mohlo naznačovat, že vznikla nejpozději v 17. století.
Velký sál je ještě zajímavější. Zde se dochovala unikátní podlaha, litá z maltové směsi cihelné drtě různé frakce spojené vápennou kaší. Průzkum podlahy nyní probíhá. V průzkumu z roku 1987 se o ní píše: „Zachovaná podlahová úprava je typickou teracovou (benátskou) dlažbou, vráběnou z vápna, cihelné drti, mramorových úlomků a barviva.“ A dále: „Pozorováním nábrusů i výbrusů v mineralogickém mikroskopu nebyla zjištěna žádná zrna drceného mramoru... Jedná se tedy na rozdíl od pravých benátských teracotových podlah o jisté zjednodušení, které se zřejmě také projevovalo v homogenějším barevném tónu terakotové barvy, v níž se jen temněji rýsovaly zabroušené části drcených cihel.“ Hodnocení podlahy předpokládá, že povrch byl původně broušený a leštěný.
Na podlaze se v severozápadním koutu nachází základ pravděpodobně kachlových kamen.
Použitá literatura a zdroje:
- Lacinger L., PhDr., Muk J., Ing.: Stavebně historický průzkum, SURPMO, 1975
- Vinař J., Ing.: Státní hrad Švihov, Severní palác vnitřního hradu, Stavební úpravy ve 2. patře, MURUS, 1996
- Pelikán J., RNDr.: Rozbor teracové podlahy a návrh na její obnovu, SURPMO, 1987
- Hron M., Mgr.: Orientační restaurátorský průzkum a návrh obnovy omítek předsálí v severním paláci hradu Švihov, 2023
- Hron M., Mgr., Suchan J., MgA.: Návrh na restaurování a rozšířený restaurátorský průzkum maleb v sále horního patra severního paláce hradu Švihov, 2023
- Bušek J., Ing. arch., Technická zpráva k prováděcímu projektu na provedení nového dřevěného stropu ve 2. patře severního křídla, SURPMO, 1960
- Frühaufová, Plafondy z Dobrovice, ?, 1978
- Kašička, Stropy – záchrana a prezentace pozůstatků dobrovických plafondů, ?, 1997
- Kysela T., Lubomírský M., Kazetový strop Švihov – zpráva o restaurování, 1998