Norský pár chtěl poznat místo, kde se natáčel jejich oblíbený film. Per Kristian nám nejdřív napsal, že českou filmovou pohádku o Popelce milují, zejména jeho žena. Během února se chystali do Čech, ale zjistili, že na hradě je v zimě zavřeno. Nebylo by možné se přece jen na místo spojené s Popelkou nějak podívat? Že Popelku opravdu milují, o tom svědčí i fotografie na jejich facebookovém profilu. Třeba ta s Elisabeth pózující u obrovského střevíčku. Bylo jasné, že se s nimi na Švihově rádi setkáme. I bez pohádkového zázraku, i když, kdo ví. A jak moc je Popelka v Norsku populární? Oba milí hosté se nám snažili vztah norských diváků k filmové pohádce přiblížit:

Elisabeth: „Moc. Vlastně si bez Popelky u nás neumíme představit vánoční svátky…“

Per Kristian: „Když se v minulosti stalo, že norská televize zkusila dávat místo Tří oříšků jiný film, zvedla se mezi diváky obrovská vlna nespokojenosti! I dnes budí Popelka ohlasy třeba na sociálních sítích, facebooku.“

Elisabeth: Popelku zkrátka miluji. Navštívili jsme i zámek Moritzburg v Německu, který je díky Popelce a výstavě zaměřené na film, který se tam natáčel, velice známý. Je škoda, že se o Švihovu v Norsku příliš neví. Přitom hrad je tak nádherný…“

Milovníci pohádky o Popelce mohou již nyní na Švihově navštívit malou výstavu, představující kde přesně v hradním areálu byly natáčeny konkrétní scény. Hrad Švihov si v pohádce zahrál roli statku, kde Popelka žila po tatínkově smrti. Macecha s nevlastní sestrou zde dívce činily různá příkoří. Ve vitríně jsou vystaveny repliky šatů z filmu, ale také černobílé fotografie z natáčení, které pořídila žena tehdejšího švihovského kastelána, paní Helena Butulová. Vedle nich jsou umístěny současné barevné fotografie stejných míst, takže každý má možnost názorného srovnání, jak natáčecí místa vypadala v roce 1973 a jak vypadají dnes. Pro ještě větší názornost je v jedné z vitrín umístěn i model hradu a plánek nádvoří se zakreslenými filmovými lokacemi. Poměrně snadno lze i dnes poznat historický špýchar. Horší je to s dřevěnou pavlačí a bránou statku. Oboje vytvořili pro účely pohádky filmoví architekti jako kulisu. Pavlač se schodištěm zakrývala hradní parkán v sousedství Červené bašty. K baště byla připojena kulisová brána. Uprostřed nádvoří filmaři vztyčili holubník, důležitou součást pohádky. Byli to právě holoubci, kdo Popelce pomáhal přebírat hrách…

Elisabeth: „A ten sad, kam Popelka jezdívala za sovou Rozárkou nebo pro ukryté kouzelné oříšky, ten se nachází někde u hradu?

Průvodce: Sad leží několik kilometrů odsud a vede k němu naučná stezka. Stejně jako k rybníku, kde se topila zlá macecha s dcerou Dorkou. Na hradě ale budou tyhle scény připomenuty v interaktivní výstavě o Třech oříšcích pro Popelku, kterou chystáme na tuto sezónu.  Výstava se zatím teprve instaluje, ale rádi vás necháme nahlédnout „pod pokličku“ našich příprav. Rádi bychom ji veřejnosti zpřístupnili již o Velikonocích. Pojďme tedy do Bílé bašty…“

Elisabeth i Per Kristian se nadšeně fotografují… u saní s koněm na hrázi pomyslného rybníka. Zatím tu chybí macecha, Dorka i Kočí a hlavu koně ještě chrání igelit, ale za pár týdnů tu bude vše jako v pohádce. Míjíme figurínu s podobou Popelky stojící v kůlně, kde kouzelné oříšky ukrývají šaty, pro každou příležitost jiné. „Mám? Nemám?“ váhá Popelka. Sova Rozárka mlčí, k Popelce zdvíhá zvědavě tlamu pes Tajtrlík. O kus dál se připravuje scéna s ulovenou liškou. „Právě tenhle moment je z Norské verze pohádky vystřižen,“ prozrazuje Elisabeth. Jedná se o chvíli, kdy se střelená liška pokouší vytrhnout si tlamou šíp z těla. Nejnadšenější jsou manželé Hasselbergovi v posledním patře. Zde se vše připravuje k velikému bálu. Nechybí král s královnou, šašek… na okenním parapetu leží směšný netopýří klobouk zlé macechy. Popelčinu tvář zakrývá závoj. Je možné vyfotografovat se po boku prince. Velkoplošná fotografie připomíná „Popelčin zámek“, saský Moritzburg. A fotopoint čeká návštěvníky přímo před slavným schodištěm, kde Popelka ztratí střevíček.

Elisabeth i Per Kristian výstavu chválí: „Je to báječný nápad. Myslíme si, že výstava bude mít velký úspěch. Skvělá je i ta řada interaktivních prvků, kdy si fanoušek může pořídit selfíčka s postavami z filmu. Určitě se k vám budeme muset vrátit třeba v létě. Přijedeme i s dětmi“.

Průvodce: „Budeme se na vás těšit. K výstavě chystáme i řadu úkolů a kvízů, aby bavila právě děti. A když o nás v Norsku budete vyprávět, rádi na hradě přivítáme i všechny další fanoušky filmové Popelky!“